Don se narodil šestého prosincového dne roku 1995 u paní chovatelky Gözové v Teplicích. Maminka 'Aren' se starala ještě o tři brášky a dvě sestřičky a zdá se, že konkurenční prostředí bylo jen ku prospěchu. Po svém tatínkovi 'Dropíkovi' ještě k tomu zdědil ďábelskou povahu a to mne, pyšnou majitelku, vedlo k melancholickým vzpomínkám na hladkosrstého pinče, kterého měl nahradit. Don sice neštěkal, byl roztomilý a měl přibližně ty vlastnosti, pro které mi toto plemeno kamarádka doporučila, ale měl i hromadu jiných, do té doby mně neznámých a v knížkách nezmiňovaných. Rodina z něj byla nadšená a zděšená. Dokázal v neuvěřitelně krátké době udělat v bytě strašnou spoušť. Co nadělat, chtěla jsem ho, tak jsem ho měla. V podstatě jsme se na něj jeli do Teplic původně jenom podívat. Ale byl to zřejmně poslední basenji, který byl v tom roce k mání a byl tak roztomilý .. . .

Poté již následovali za(vy)bydlovací procedury, vybudování si naležité pozice mezi psy ve čtvrti, omotání si celé rodiny okolo drápu a neustálé sílení a mohutnění podporované vydatnou konzumací všeho v dosahu. Naštěstí jeho destruktivní snahy s přibývajícími roky téměř zmizely.

Výstavní kariéra je pro Dona jen otravným vytržením z běžného života. Dosažené úspěchy bere jako samozřejmnost a za neúspěchy zaručeně nemůže. Jako interšampion už naštěstí tolik jezdit nemusí, ale děsí se chvíle, kdy bude muset nastoupit mezi veterány .